Byli chytřejší než si vůbec dovedeme představit.



Červenec 2012

Dinopark Harfa - Praha

22. července 2012 v 12:36 Dinoparky
Pražský dinopark je neobvyklý hlavně svým umístěním protože se nachází na střeše nákupního centra Galerie Harfa poblíž O2 arény. Ze silnice krásně uvidíte brachiosaura stojícího na střeše Harfy jako poutač. Pokud chcete jít do parku musíte projít celým nákupním centrem a dostat se až na střechu kde se nachází pokladna a brána do dinoparku. V parku dříve bývaly jen modely dinosaurů a sem ta nějaká umělá rostlina. Letos tu však těch umělých palem a dalších rostlin bylo vysázeno mnohem více. Tvůrci zřejmně chtěli tohle prosředí více zrealističnit aby nepůsobilo tak uměle. Hned po průchodu branou uvidíte dva pohyblivé tyrannosaury a opodál stojícího ankylosaura. Pokud se vydáte vpravo přejdete lávku a před sebou uvidíte model kostry hadrosaura (novinka letošního roku), vedle ní stojí mamenchisaurus a triceratops. V téhle části chodíte v kruhu, míjíte deinonychy, chasmosaury, mamenchisaury, skalní stěnu s dvojicí dolichorhynchopsů a mršinou plesiosaura a nakonec přijdete k malému diplodokovi a k lávce po které jste sem přišli. Musíte se vrátit zpátky k rexům a odtud pokračovat přes druhou lávku. Hned jak jí přejdete, ohromí vás mohutný spinosaurus. Cesta do prava vede k edaphosaurům, stegosaurům a bojové scéně ceratosaura a camarasaura. Nezbývá než se tu vytočit a vrátit se zpět ke spinovi. Odtud kolem maličkého jezírka (můžete ho přejít po houpavé lávce), kolem dalších dinosaurů - Apatosaurus, Brachiosaurus, Coelophysis (několik jich okupuje spadlý vrtulník). Vpravo se nachází kostra shunosaura a malé muzeum, nalevo jsou oviraptoři rabující segnosauří hnízdo. Zvláště model segnosauří samice je povedený. Na přední končetině má krásně vymodelované peří a je to jeden z mála českých modelů se znatelným opeřením. Posledním dinosaurem kterého na Harfě potkáte je Allosaurus. Poblíž něj se nachází východ z parku.

Rozhledna Štěpánka

21. července 2012 v 12:35 Tip na výlet nebo dovolenou
Rozhledna Štěpánka se nachází poblíž obce Kořenov na vrchu Hvězda (959 m.n.m). Z Kořenova k ní vede několik cest, které jsou celkem dobře značeny dřevěnými ukazateli. Jde se sem převážně lesní cestou, chvíli se jde i po asflatce která vede k chatě Hvězda. Odtud je další odbočka do lesa a po krátké chůzi lesem už uvidíte rozhlednu samotnou. Poblíž Šěpánky se nachází kamenný stůl, a když zajdete za rozhlednu uvidíte kamenný křížek označující vrchol Hvězda. Ze Štěpánky je krásný výhled na Krkonoše a Jizerské hory, v dáli je vidět přehrada Souš, pod sebou uvidíte vesnici Kořenov jako na dlani a když je dobře vidět tak dohlédnete až na Ještěd.
Něco z historie: Štěpánka se začala stavět roku 1847 ovšem kníže Kamil Rohan nedotáhl její stavbu do konce a rozhledna zůstala tak dlouhou dobu rozestavěná. Její stavbu nechal zastavit po tom co mu cikánská věštkyně předpověděla že po jejím dokončení zemře. Nakonec jí dokončili turisté Kořenovské horského spolku roku 1892 a skutečně v září tohoto roku kníže Rohan zemřel. Rozhledna byla pojmenovaná na počest návštěvy zemského správce arcivévody Štěpána.

Dinopark Szklarska Poreba

20. července 2012 v 12:40 Dinoparky
Polské město Szklarska Poreba je docela roztahané a najít v něm dinopark není zrovna hračka. Naštěstí jsou všude po městě žluté směrovky s diplodokem. Park je umístěn v nádherném prostředí horského jehličnatého lesa. Hned za vchodem se nacházejí služby pro návštěvníky (restaurace, dinoshop atd.) a především obrovské množství různých dětských atrakcí. Jedna odbočka tu vede na samotnou prohlídku parku. Modely jsou tu řazeny podle časové osy. První je Dimetrodon (jediný zástupce permské fauny), následuje Trias - Coelopyhsis, Ornithosuchus, Tanystropheus, Mastodontosaurus. Po nich hned vstoupíme do Jury - Scelidosaurus, Stegosaurus, Kentrosaurus a hlavně zvláště vydařená scéna s ceratosaury na velkých balvanech. Cesta pokračuje dál - Vulcanodon, Dilophosaurus, Diplodocus, Allosaurus, Dryosaurus a největší zdejší model - Mamenchisaurus. Za nepříznivého počasí které může někdy v Krkonoších být se mu dá schovat pod břicho. Nyní vztoupíme do křídy - Carnotaurus, Deinonychus, Iguanodon, Corythosauří máma s mláďaty (bohužel na nich se už stačili podepsat vandalové - dvě z asi osmi mláďat jsou bez hlavy), Troodon, Euoplocephalus, Lambeosaurus. Z nějakého neznámého důvodu jsou tu uprostřed křídy postavení i neandrtálci s mamutem. Mají tu ovšem velice hezkou jeskyni ze skal. Křídoví dinosauři pokračují dál - Styracosaurus, Parasaurolophus, T.rex, Triceratops, Spinosaurus, Albertosaurus, Cearadactylus. Odtud se dostanete zase zpátky na začátek. Místní dinopark je velice oblíbený zvláště díky svému vysokohorskému prostředí.

Saurierpark Kleinwelka - Budyšín

19. července 2012 v 12:49 Dinoparky
Tento obří dinopark se nachází ve vesničce Kleinwelka nedaleko města Budyšín (Bautzen) v Německu. To co ho činí tak zajímavým je jednak jeho rozloha (je skutečně obrovský), ale hlavně to že se jedná o historický unikát. Park tu stojí už 30 let a mnozí ze zdejších dinosaurů jsou vyobrazeni podle dobových představ. Dnes už jsou sice neplatné ale právě tyto starodávné modely si i dodnes zachovávají své kouzlo. Pokud chcete poznat historii poznávání dinosaurů je park v Kleinwelce ideálním tipem.

1. část (V zemi obrů)
Hned co projdete branou a zahnete doleva octnete se v první části parku zvané V zemi obrů (In reich der giganten). Tato část je nejnovější (zpřístupněna byla v roce 2005) ale i tak stojí za to. Na začátku jsou dinosauři za ranné jury (Lesothosaurus, Massospondylus, Scelidosaurus, Heterodontosaurus, Dilophosaurus). Následuje obří expozice mořských tvorů s obřím Liopleurodonem, dále v ní jsou ichtyosauři, plesiosauři, ostrorepi, na okrajních skalách sedí ramphorynchové. Procházka pokračuje dále - Eustreptospondylus, Compsognathus, Archaeopteryx, Ornitholestes (vše ve velkých smečkách), nalevo se nachází močál (Camarasaurus, Kentrosaurus, Ceratosauři), V poslední části se nacházejí svrchnojurší giganti - Stegosaurus, Allosaurus, Barosaurus. Odtud se jde přes místo kde se nachází plno dětských atrakcí, občerstvení atd. do druhé části parku.

2. část (Saurierpark)
Sotva vejdete do druhé část kde se nachází samotný saurierpark dýchne na vás historie (nejen zde představovaní tvorové jsou historičtí ale historické jsou i samotné jejich modely). Zatímco dnes se modely vyrábějí z umělé hmoty nebo z gumy tak všechny zdejší modely jsou betonové. Tvůrci se při jejich výrobě inspirovali obrazy Zdeňka Buriana a některé modely skutečně jako by jim z oka vypadly. Původní kouzlo je navíc ještě umocněno tím že u mnoha modelů jsou navíc v popiscích ponechány jejich původní názvy (Palaeoscincus, Anatosaurus, Antrodemus, Monoclonius atd.). V lese je plno cestiček a opravdu se vyplatí celou druhou část prochodit a prohlédnout si všechny modely, dinosaurů je zde skutečně obrovské množství že nemá ani cenu všechny vypisovat, jedna část je věnována i tvorům před dinosaury a je tu i malý koutek třetihor (Andrewsarchus, Brontotherium, Moeritherium, Diatryma). Ovšem největší, nejkrásnější, nejvelkolepější a vůbec nej scéna se nachází v dolní části parku - jezírko s ostrůvkem na kterém postává Diplodocus, naproti němu stojí obří Brachiosaurus, nad jezírkem se vznáší Quetzalcoatlus a dva menší pterosauři. Místní kachny je mají zvláště v oblibě jako odpočívadlo. Kousek od jezírka si všimneme malého modelu pračlověka který nám ukazuje směr do třetí části.

3. část (Sauriergarten)
Po cestě lemované výběhy lam (živých) projdeme kolem jednoho obřího neandrtálce a dostaneme se do části zvané Sauriergarten (Dinosauří zahrada). Zde to vlastně všechno začalo. Místní nadšenec do pravěku pan Franz Gruss si tu na zahradě začal stavět betonové sochy dinosaurů, pravěkých zvířat a pralidí, soch přibývalo, za chvíli je nebylo kam dávat a tak vznikl Saurierpark (viz výše). Sotva vstoupíte do Sauriergarten tak první co vás praští do očí je gigantické sousoší bojujících Tarbosaurů - opravdu velkolepá scéna. V téhle části je vše trochu stylem páté přes deváté ale ať se postavíte kamkoliv vždy je na co koukat: tu deinonychové loví tenontosaura, opodál stojí Estemenosuchus, vedle stojí Dinosauroid (ano i ten tu je), naproti je celá tlupa Australopieků v různých činnostech, Na malé odbočce potkáváme různé druhy pralidí při nejrůznějších činnostech (lov bizona nebo gigantopiteka, pohřbívání mrtvého kolegy, sběr plodů atd. až po obrovskou a velkolepou scénu lovu mamuta), poblíž postává ještě zemní lenochod Megatherium. Následují další historické modely dinosaurů (Ankylosaurus, Iguanodon) a obrovská kolekce vajec. V malém jezírku se to jen hemží vodními tvory (Elasmosaurus, tylosaurus, corythosaurus, pteranodon). Cesta se trochu zužuje projdeme kolem dvou podařených scének znázorňujích střet lovců s jeskynními medvědy a dostaneme se do místa kde jsou stánky s občerstvením a suvenýry. Ale i zde jsou další modely - Styracosaurus, Scutosaurus, Sauroctonus, Stegosaurus, T.rex, Struthiomimus a... konec. Když se podíváte přes zavřenou branku uvidíte ještě sochu draka. Teď už zbývá se jen vrátit přes celý park zpět na parkoviště.

Dinopark Liberec

18. července 2012 v 16:31 Dinoparky
Tenhle nedávno otevřený dinopark se nachází v centru Liberce v nákupním centru Plaza. Je celý krytý takže připomíná spíše výstavu jen s tím rozdílem že tenhle tu bude napořád a také je mnohem rozlehlejší. Zabírá vlastně celkem tři patra.

První patro:
V první patře dinoparku se nachází samotný vstup. Jednotlivé místnosti jsou tu vlastně pojaty jako jednotlivé časové epochy. První místnost je tzv. tunel času znázorňující vznik vesmíru. Po něm vstoupíte do další místnosti kde se nachází prvohory (dvojice edaphosaurů v karbonském lese). Dále následuje druhohorní část: Triceratops, Coelophysis a drobní savci (toto je hlavní specialita Libereckého parku - mezi modely dinosaurů tu můžeme potkat i modely drobných druhohorních savců). Následuje sál třetihor (Deinotherium, Smilodon), po ní místnost čtvrtohor která je pěkně klimatizovaná (jak v době ledové) nachází se v ní samice mamuta s mládětem, pračlověk a o kousek dál je i jeho žena s dítětem. Poslední sál představuje současnost která je tu trefně ukázána jako obrovské smetiště. Krásně je tu znázorněno co asi nalezne příští civilizace po lidech. Ze smetiště přijdete k mohutnému stromu ve kterém se nachází schodiště do druhého patra.

Druhé patro:
Sotva vyjdete kmenem nahoru uvidíte krvavou hostinu deinonychů. Zvláště podařený je jedinec tahající z mrtvoly střevo. Následují jurští dinosauři: Diplodokové (menší diplodok je poněkud nešikovně umístěný mezi prolézačky že na něj z hlavní cesty není pořádně vidět), Mamenchisaurus, Allosaurus, Stegosaurus. U stegosaurů s v pravidelných intervalech střídá bouře dokonce i s deštěm takže kdo má chuť může tu ve společnosti stegosaurů pěkně zmoknout. Expozice pokračuje dál - Chasmosaurus, Quetzalcoatlus, následuje plac plný nejrůznějších atrakcí pro děti. Nejzajímavější zde je velký dinosauří robot u kterého se nachází i ovladač pomocí nejž si ho můžete ovládat dle libosti. Následují další modely: Dolichorhynchops, Iguanodon, T.rex, Maiasaura, Ankylosaurus, Parasaurolophus, Repenomamus a ... východ. Poblíž ankylosaura se nachází výtah na střechu.

Střecha:
Na střeše Plazy se nachází kavárna, poblíž které stojí model brachiosaura shlížející na město. Brachiosaurus je krásně vidět i ze silnice a z chodníku pod centrem. Tato brachiosauří vyhlídka, která bylo otevřena poměrně nedávno (brach byl na střechu stěhován jeřábem) je dalším velkým lákadlem parku. Další zvláštností která se však nenachází přímo v dinoparku ale na chodbě nákupního centra je ležící triceratops který je jednou svojí polovinou zapuštěný do zdi.

Ještěd

18. července 2012 v 8:01 Tip na výlet nebo dovolenou
Ještěd je vysoká hora nacházející se nedaleko Liberce. Je vysoký 1020 metrů. Na vrcholu se nachází známý televizní vysílač v jehož spodní části se nachází hotel a restaurace. Vrchol Ještědu je krásně vidět i z veliké dálky. Nejednodužší způsob jak se dostat na Ještěd je použít lanovku který vyjíždí z Horního Hanychova. Z Ještědu je nádherný výhled na Liberec, Krkonoše, Jizerské hory, Lužické hory, Český ráj a České středohoří. Poblíž vrcholu se nachází soška mimozemšťana zvaná "Dítě z Marsu". Nedaleko vrcholu se nachází horská chata Ještědka.

Konipas bílý na Ještědu.

Fiktivní dinosauři 2. část

4. července 2012 v 15:41 Nevšední pohled na dinosaury
Pokračování článku Filmoví dinosauři. V tomle článku si představíme další várku dinosaurů a jiných pravěkých plazů, kteří se objevili v různých sci-fi filmech a jsou výplodem bujné fantazie filmařů. Většinou se jedná o nebezpečné a krvelačné dravce protože jak moc dobře víme, ti jsou u diváků nejoblíbenější.

Acceraptor
Kde se objevil - Terra nova (2011)
Acceraptor je dravý theropod který vypadá jako kombinace guanlonga a utahraptora. Guanlonga připomíná hřebínkem na hlavě a utahraptora zase svou velikostí a mohutností. Jeho tělo je částečně opeřené. Na konci ocasu má bodák kterým probodává své oběti (podobně jako třeba Vetřelec). Acceraptorovi se někdy přezdívá Trhač nebo Sekač právě proto že svou kořist většinou roztrhá na kusy.
Nykoraptor
Kde se objevil - Terra nova (2011)
Nykoraptor se vzhledově velice podobá Velociraptorovi. Dalo by se říct že jsou téměř totožní. Jeden rozdíl tu však přeci je. Nykoraptor má na konci ocasu bodec podobný tomu jaký má acceraptor což ukazuje na jejich blízkou příbuznost. Nykoraptoři jsou dobří ve šplhu na stromy v čemž jim pomáhají drápy. Svůj jídelníček si spestřují i vejci jiných dinosaurů např. ankylosaurů.
Ovosaurus
Kde se objevil - Terra nova (2011)
Ovosauři jsou drobní draví dinosauři nejvíce podobní asi rodu Dilong. Jedná se převážně o noční tvory kteří mají v oblibě kousání do kabelů v lidských stavbách. Není proto divu že je obyvatelé Terra novy pokládají za škodnou. Jméno Ovosaurus je zřejmně narážka na jméno Oviraptor přestože si tihle dinosauři nejsou moc podobní.
Empirosaurus
Kde se objevil - Terra nova (2011)
Tento obří predátor se velice podobá rodu Spinosaurus. Dalo by se říct že je s ním téměř totožný a tak se možná jedná o špatnou interpretaci Terra novských vědců. Každopádní rozpínání lidské civilizace v druhohorách zřejmně dohnalo tento druh na hranici vyhynutí. V seriálu se objeví jen jednou a k tomu ještě v noci, přesto nejspíš šlo o denního živočicha.
Kostro-raptor
Kde se objevil - Triassic attack (2010)
Když byly pomocí starého indiánského zaříkávadla probuzeny k životu kostry dinosaurů, byl mezi nimi i raptor. Stejně jako obyčejný raptor je i tenhle "raptoří kostlivec" hbitý, rychlý a krvelačný. Útočí znenadání a s nikým nemá slitování. Coby oživlá kostra má schopnost regenerace (když ho přejeli autem tak se pak zase poskládal dohromady). Myšlenka dinosaurů jako chodících koster není překvapivě nic novodobého. Už hodně dávno, když byla dinosauří paleontologie ještě v plenkách se někteří vědci domnívali že dinosauři chodili po zemi jen jako kostry.
Kostro-pteranodon
Kde se objevil - Triassic attack (2010)
Další z oživených koster patřila pteranodonovi. Tenhle vzdušný zabiják svou kořist obvykle rád nabodával na konce svých křídel ze kterých se (vzhledem k tomu že šlo o kosti) stala smrtící zbraň. Vzhledem k tomu že na křídlech neměl žádnou kožnatou blánu tak by si za normálních okolnosti asi nemohl jen tak poletovat a napad koho se mu zlíbí. Ovšem tady jsme ve sci-fi a jak už to bývá je tu i nemožné možným.
Kostro-trex
Kde se objevil - Triassic attack (2010), Noc v muzeu (2006)
Kostlivec Tyrannosaurus může budit v každém hrůzu ovšem ne vždy. Ve filmu Triassic attack byl představen jako krvelačná bestie která zabíjí na co přijde a jen tak něco jí nezastaví. Skutečná noční můra obyvatel městečka. Ovšem ve filmu Noc v muzeu kde se Kostro-trex také objevil se choval velice přátelsky a ochočeně (umí i aportovat jako pes). Tady ale nebyl oživen pomocí indiánského kouzla ale pomocí Egyptské Akhmenrahovy desky.
Okřídlený kostro-trex
Kde se objevil - Triassic attack (2010)
Když vojáci roztříleli kostry T.rexe a pteranodona na kusy, netušili nic o jejich regenerační schopnosti. Jelikož se ale jejich kosti pomíchaly tak se neposkládaly zpět jako dvě kostry ale jako jeden obrovský predátor který vypadá jako T.rex ale s obrovskými křídly díky kterým mohl létat a napadat svou kořist ze vzduchu. Když se složil, rudě mu zaplály oči a začal řádit ve městě. Zdálo se že tenhle "létající trex" je neporazitelný ale nakonec byl uškvařen silným elektrickým výbojem po kterém se zpět už nesložil.
Dravec z ledu
Kde se objevil - Ledový teror (2011)
Tento strašlivý dravý plaz byl probuzen ze své hybernace když dělnící na Aljašce prováděli odstřely v diamantovém dole. Probuzený ještěr je okamžitě všechny pozabíjel ale to mu nestačilo a začal řádit dál. Místní vědátorka tohoto tvora označila jako pliosaura což ovšem není vůbec šťastné přirovnání neboť s ním nemá vůbec nic společného. Nejvíce tento tvor připomíná asi permského dravce Inostrancevii. Dokáže se velice dobře pohybovat po souši a je i zdatný plavec. Také je přizpůsoben životu v chladných podmínkách a ani ledová voda mu nevadí.
Troodon pectinodon
Kde se objevil - Jurassic park the game (2011)
Troodon pectinodon je druh troodona který byl také naklonován v Jurském parku. Jelikož však bylo tito dinosauři příliž nebezpeční byli drženi v karanténě odkud však utekli. Jsou to převážně noční tvorové, mají velké svítivé oči a jedovaté zuby. Člověka zpravidla hned nezabijí pouze ho zparalyzují a odtáhnou si ho někam do hnízda kde do něj nakladou vejce. Takhle jim slouží jako inkubátor. Když se mláďata vylíhnou hned mají alespoň zdroj potravy. Druhové jméno pectinodon bylo původně použito jako rodové jméno pro troodona.
Deinocheirus hrůzodravec
Kde se objevil - Gladiátoři druhohor (2001)
Tenhle dinosaurus je v knize Gladiátoři druhohor vylíčen jako obří krvelačný predátor vybavený velkými drápy na předních i zadních končetinách. Ve svém okolí šíří hrůzu a dvojice hrůzodravců dokáže během chvilky roztrhat na kusy i velkého sauropoda. Nakonec jsou však usmrceni písečnou bouří. Vzhledově připomínají gigantického deinonycha. Tahle podoba byla deinocheirům skutečně dříve přisuzována protože se z tohoto dinosaura našly jen gigantické přední končetiny s ostrými drápy a vědci si mysleli že šlo o krvelačného dravce. Dnes se má za to že spíše připomínal obřího gallimima. Původní podoba ale přeci jen měla své kouzlo.
obrazek