Byli chytřejší než si vůbec dovedeme představit.



Říjen 2011

Zoo Plzeň 2011

28. října 2011 v 15:46 Zoologické zahrady
Také Plzeňská zoo má letos řadu novinek. Hlavní novinkou je to že spodní část je už opět zpřístupněná a za tu dobu tu přibylo opravdu mnoho nového. Je tu třeba velký výběh pro vzácné indické nosorožce, Africký výběh pro žirafy, buvolce a různé druhy antilop, stylový pavilon hrošíků. Z původních expozic v této části zůstal jen rybník vodncíh ptáků a ten vypadá lépe. Kromě něj je tu však ještě spousta menších ryvníčku s různými druhy vodního ptactva od poláků až po jeřáby. Mezi další novinky patří třeba menší expozice červených pand. Celkově je vidět že se Plzeňská zoo snaží lákat pořád na něco nového (přibyli třeba žirafy nebo nosorožci které zoo dřív nechovala).

Dinopark Plzeň 2011

28. října 2011 v 13:00 Dinoparky
Sezóna 2011 by mohlá být pro Plzeňský dinopark zlomovou sezónou a to hlavně díky velkým změnám kterými prošel celý areál. Nejdřívě několik ne-dinosauřích změn: Po celém dinoparku bylo vysázenou velké množství různých mladých jehličnatých stomků (smrky, borovice, tůje atd.) místy opravdu hustě takže celý areál fakt skutečně připomíná nějaký pravěký prales. Zatím jsou mladé ale až vyrostou to bude teprvě něco. Kromě nich tu také vnikla různá jezírka a bažiny a také nové cestičky mezi dinosaury. Co se týče nových modelů tak těch tu také několik přibylo: Pohyblivý Dilophosaurus, Ankylosaurus, dvojice stegosaurů a druhohorní dravý savec Repenomamus. Změnilo se ale i umístění starých modelů: parasaurolophové a pachycephalosauři si vyměnili místa, výběh koz naproti T.rexovi byl zrušen a místo něj stojí triceratops, segnosaurus a oviraptoři. Jak je vidět tak dinopark v Plzni se neustále snaží být lepší a lepší aby nezaostával za svými kolegy.

Plzeň je plná Stegosaurů
Dříve v dinoparku Plzeň jednu dobu nebyli vůbec stegosauři. Letos v něm jsou dva ale kromě toho stojí další stegosaurus na trafostanici kousek od vchodu do dinoparku, další stojí na parkovišti u zoo a další před Tescem na Rokycanské ulici.

Zoo Tábor - Větrovy

28. října 2011 v 12:26 Zoologické zahrady
Tato zbrusu nová zoo se nachází ve vesnici Větrovy nedaleko Tábora. Je to letošní novinka protože se otevřela teprve letos v srpnu. Na to že je tak mladá tu už můžeme vidět mnoho vzácných a exotických zvířat a v budově jsou pořád další a další expozice. Hned za vchodem je výběh makaků a provizorní menší výběh medvědů (kterým se už ale v zadní části zoo staví rozlehlý lesnatý výběh). Pak následují výběhy domácích zvířat, zeber, velkých koček (lvi, pumy, jaguáři), surikat a jeden výběh takové všehochuti (afričtí pštrosi, lamy, douhrbí velbloudi). Následuje jeden opravdu veliký výběh vysoké zvěře a pak už je tu lesnatá část a v ní je výběh tygrů, bizonů a již zmíněný, chystaný medvědí. Cesta zpět vede kolem rybníčku s vodním ptactvem a klecemi s mývaly, dikobrazy, liškami a dravými ptáky. Zoo je stále na začátku své cesty, je vidět že se tu pořád něco buduje ale za navštěvu jistě stojí.

Historie Země v 1 hodině

21. října 2011 v 16:48 Zajímavosti
Země je stará 4,6 miliardy let. Kdyby se nám tuhle nepředstavitelně dlouhou dobu podařilo vtěsnat do 1 hodiny mysleli by jste si že nejvíc času zabere éra dinosaurů? nebo snad lidské dějiny? Omyl!! Nejvíc času totiž zabírá doba kdy na zemi nebyl žádný nebo velice primitivní život.
Takže hodina během které proletíme celé dějiny Země právě začíná:

V 00 (minuty) : 01 (vteřiny) - V tuhle dobu oficiálně vznikla země, formovala se zemská kůra a oceány. V 10:27 - nejstarší dochovaná hornina.

Ve 13:04 se objevuje první život (známý podle fosilních dokladů). Ovšem první primitivní bakterie se objevuje až v 17:37. Pak následuje dlouhé období tohoto primitivního života.

Museli jsme čekat až do 40:26 než se objevili první buňky s jádrem. Ve 41:45 se objevily první mnohobuněčné organismy. V 51:12 v mořích plavou první medůzy a jim podobní tvorové kteří dnes už nežijí. A konečně ve 52:34 nastává hlavní rozdělení života v Kambrické explozi a v moři dominují bezobratlí.

Naše hodina výletu do zemské historie se pomalu chýlí ke konci. Už je 53:25 když se v oceánu objeví první ryby. Jen o vteřinu později 53:26 se na souči objeví první primitivní rostliny. A v 54:59 se objeví první hmyz.

V 55:22 potkáváme prvního obojživelníka. V 55:42 se setkáme s prvními plazi. A konečně v 56:48 nastává Permské vymírání (snad největší vymírání v dějinách země, vyhynulo 95% rodů) a konečně končí prvohorní éra.

V 56:48 skončily prvohory a začaly druhohory - slavná éra dinosaurů. Prvního z nich ovšem potkáme až v 57:01 a o chvilku později 57:07 potkáme prvního drobného savce.

V 57:59 potkáme první ptáky (vlastně se jedná jen o jednu skupinu dinosaurů), po celou dobu potkáváme nejrůznější druhy dinosaurů ovšem jen do 59:09 kde jejich éra (a celé druhohory) končí velkým křídovým vymíráním.

V 59:09 skončily druhohory a začaly třetihory (věk savců).Setkáváme se z mnoha různými druhy. Hodina zemských dějin už ale skoro finišuje.

V 59:58.8 se v Africe objevuje první vzpřímený primát - předchůdce člověka. V 59:59.2 nastává doba ledová - věk mamutů, srstnatých nosorožců a také neandrtálců.

A konečně v 59:59.9 se objevuje moderní člověk a celé lidské dějiny až po současnost a dnešní den se musejí vtěsnat do tohohle kratičkého okamžiku.

Doufáme že se vám náš hodinový výlet do Zemské historie líbil.

Skvěle zachovaná kostra theropoda

14. října 2011 v 15:27 Nové objevy dinosaurů
V Bavorsku poblíž města Kelheim nalazena kostra mladého theropodního dinosaura příbuzného ptákům. Nejúžasnější je na ní ovšem to že je zachovaná z téměř 98% což z ní dělá jednu z nejkompletnějších dinosauřích koster nalezených v Evropě. Je tak dobře zacjovaná že jsou na ní vidět i otisky kůže a peří. Nebyl to žádný obr kostra měří 72 cm na délku. Žil ve spodní křídě. Z německa pochází mnoho dobře dochovaných fosilií (archeopteryx, compsognathus, pterosauři, mořští plazi). Tento nález je z nich však nejzachovalejší. Fosílie byla vyhlášena německou kulturní památkou a nesmí proto opustit její území.

Barevné variace dinosaurů

7. října 2011 v 17:51 Nevšední pohled na dinosaury
Poznámka: Jelikož neexistují žádné důkazy o zbarvení dinosaurů (kromě několika malých opeřených druhů), je tento článek čistá spekulace.
Díky fosilním pozůstatkům můžeme přesně určit jak vypadala anatomická stavba dinosauřích těl, zachovala se i jejich zkamenělá kůže i otisky peří. O barvě však nevíme skoro nic. Velcí býložraví dinosauři jako Brachiosaurus nebo Diplodocus pravděpodobně moc barevní nebyli stejně jako dnešní velká zvířata (sloni, nosorožci). Ovšem střední a malé druhy dinosaurů mohli bát pestře vybarveny. Podívejme se na ptáky - dnešní dinosaury. Mnoho z nich hýří všemi barvami. U mnoha ptačích druhů (kachny, pávi, bažanti) je často velký rozdíl mezi zbarvením samců a samic - pohlavní dvojtvárnost.

Podívejme se třeba na býložravého hadrosaurida rodu Parasaurolophus. Rozdíly mezi samcem a samicí jsou zřejmé už z kosterních nálezů. Samci měli dlouhý hřeben na hlavě, samice ho mělí kratší a více zakroucený. Jenže rozdíly mohly bát i v barvách. Větší a bojovnější samci mohli být pestře vybarvení aby upoutali pozornost samic. Samice naopak mohli být zbaveny hnědě a nenápadně, stejně tak mláďata mohla být nenápadná aby se skryla v porostu. Na prvním obrázku je samec parasaurolopha z dinoparku v Krasnobrodě, na druhém je samice a mládě z dinoparku ve Vyškově. Všimněte si výrazné pohlavní dvojtvárnosti.

Svatební šat u dinosaurů?
Podívejmě se znovu na kachny. Kačeři jsou ve svatebním šatě sice pestrobarevní ale mají i období (od června do září) kdy pelichají ztratí své pestré zbarvení a podobají se kachnám (prostý šat). I tak je docela možné že u některých druhů opeřených dinosaurů docházelo během roku k výměně peří a samci kteří možná hýřili všemi barvami byli nejdnou stejně nenápadně zbarveni jako samice. Další věc kterou se samci opeřených dinosaurů mohli lišit od samic jsou různé pernaté ozdoby třeba chocholky které samci mohli mít velké a nápadné a samice malé.

Zbarvení dle prostředí
Barevné rozdíly však nemusely být jen mezi samci a samicemi ale také mezi jednotlivýmy druhy a poddruhy které obývaly různé biotopy. Často jediné rozlišení mezi nimi mohla být právě barva. Pěkně to bylo vymyšlené třeba ve hře Trespasser. Kde v každém biotopu žil jinak zbarvený druh raptora. Na prvním obrázku je druh z listnatých lesů, na druhém druh z hor.

Mohli svou barvu měnit?
V knižní verzi Jurského parku 2 je theropod rodu Carnotaurus obdařen schopností měnit barvu jako chameleon. Změnou barvy chameleon ukazuje jakou má zrovna náladu a slouží to i jako prostředek komunikace. Jelikož se však nedochovaly žádné stopy po dinosauřím pigmentu které by něco takového dokazovaly i dinosaurů jako třeba carnotaurus tak můžeme na otázku jestli měnili barvu odpovědět jen jedním slovem - nevíme.

Dinopark Krasnobród

3. října 2011 v 13:10 Dinoparky
Tento celkem pěkný dinopark se nachází v obci Krasnobród v jihovýchodním Polsku. Škoda jen že je celkem daleko až na druhé straně Polska poblíž hranic s Ukrajinou. Park je umístěn v pěkném prostředí - polovina se nachází v lese a polovina na louce. Jednotlivé modely jsou řazeny podle časové osy. V lesní částí je ropzětí Devon - Jura (Ichtyostega, meganeura, Dimetrodon, Mastodonsaurus, Coelophysis, Scelidosaurus, Megapnosaurus, Vulcanodon, Allosaurus, Dilophosaurus, mládě Diplodoka). Z lesa se vychází na otevřenou pláň a ta celá patří křídě (Iguanodon, Carnotaurus, Deinonychus, Parasaurolophus, Troodon, Albertosaurus, Triceratops). Jsou tu i různé zajímavé doplňky - cesta lemovaná žebry, odtsavený Dinobus nebo osamělá dinosauří kost. Největší raritou a zároveň nejžhavější novinkou je drobný theropod Megapnosaurus (dříve Syntarsus) kterého tu 1 října zrovna instalovali. Pokud se už někdy nějak octnete v těchto končinách zajděte si sem za těch 12 zt to stojí.

Baltowští dinosauři v noci

3. října 2011 v 12:38 Jiné
Zajímalo vás někdy jak vypadají dinosauři rozmístění ve vesnici Baltow po setmnění?

"Zakrslý" Ceratosaurus před vchodem do Židovské rokle

Krk diplodoka koukající ze starého mlýna.

Eotyrannus před vchodem do Juraparku.

Allosaurus v Baltowském sídlišti.



Pravěké akvárium Baltow

3. října 2011 v 12:16 Dinoparky
Tohle je opravdu nevšední a zajímavá atrakce která nemá hned tak někde obdoby. V Polsku se kromě Baltowa nechází podobné zařízení ještě v Ochabách kde je však momentálně mimo provoz. V Baltowě však vše funguje tak jak má. Z venku vypadá budova jako obrovská bílá kopule s nápisem "Prehistoryczne oceanarium". Po vstupu dostanete 3D brýle podobně jako v kině ovšem tady nejde o promítání filmu. Prochází se tu jednotlivými potemnělými sály kde jsou jednotlivé "nádrže" - vlastně se jedná o 3D projekci ale vše působí tak realisticky že máte pocit že sledujete fakt výřezy z nějakého pravěkého moře. V jednotlivých "nádržích" se prohánějí Plesiosaurus, Archelon, Liopleurodon, Dunkleosteus, Basilosaurus, Shonisaurus a Mosasaurus. Něktěří sami, jiní ve skupinách. V posledním sále je pak opravdu podařená akční scéna s Megalodonem který zuřivě zaútočí a nejdříví poškodí "sklo" které pomalu praská, jakmile ale zaútočí podruhé tak sklo praskne, voda se začne valit a musí se stáhnout ochranná roleta. Opravdu vydařené zakončení prohlídky.
Poznámka: na takovýhle místech se obvykle špatně fotí proto kvalita fotek není nejlepší.

Jurapark Baltow a další

3. října 2011 v 8:48 Dinoparky
O Baltowském juraparku by se dalo říct že vlastně stojí u zrodu Polského dinoparkového šílenství. Není sice první (to byly Katowice) ale zřejmně jeho obrovská popularita způsobila masové otvírání dinoparků v celém Polsku. Místo nebylo vybráno náhodou - v okolí Baltowa bylo nalezeno mnoho fosilních dinosauřích stop. Jurapark se každým rokem obměňuje - mezi letoší novinky patří párek theropodů rodu Chirostenotes hlídajících své hnízdo. Dále se zde otevřela celá nová část která připomíná nějakou paleontologickou expedici - jsou tu stny, teréní jeep, místo s vykopávkami a také několik dotírajících dinosaurů (Herrerasaurus, Vulcanodon, Atlacsopcosaurus, Coelophysis, Kentrosaurus atd.) Baltow stále láká i na velké dinosaury jako T.rex nebo Seismosaurus. Většina theropodů a dokonce i někteří drobní ornithopodi mají zřetelný pernatý pokryv těla. I přes značnou konkurenci Jurapark Baltow stále přitahuje mnoho návštěvníků.

Sabathowka
Jedná se o přídavnou expozice k Juraparku. Dříve se sem platívalo zvlášť vstupné ale dnes už je to zdarma. Jedná se o expozici v bývalém lomu kde si můžeme na kamenných deskách prohlédnou odlitky dinosauřích stop které tu byly nalezeny. Patří většinou malým theropodům, ornithopodům a malým formám thyeropodů typu Scelidosaurus. Expozici doplňuje několik dinosauřích modelů - Dilophosaurus, Sarcosaurus, Lesothosaurus, Scelidosaurus a Vulcanodon.

Zydowski jar
Židovská rokle (Zydowski jar) ja další místo kde byly nalezeny dinosauří stopy. Jejich otisky si tam můžeme dodned prohlédnou ve skále. Patřili zřejmně malým ornithopodům kteří prchali před stejně velkým lovcem. Jejich modelu tu rovněž jsou. Cesta pak vede dál přes strmou židovskou rokli až ne lesopolní stezku ze které se pak dá zse sejít zpět k silnici. V jednom místě je krásný výhled na Baltow.
obrazek